Prohlášení předsedy senátu Vrchního soudu v Praze JUDr. Michala Mazance pro sdělovací prostředky
Praha, 25.8.1997

Senát Vrchního soudu v Praze ve dnech 20. a 25. srpna 1997 projednal správní žaloby, podané obcemi Štěnovice, Útušice a Nová Ves, Občanským sdružením pro ochranu přírodního útvaru vrch Val u Plzně a občanským sdružením Děti Země - Plzeň, k nimž se připojilo 41 soukromých žalobců. Žaloby směřovaly proti rozhodnutí bývalého Ministerstva hospodářství ze dne 12.3. 1996, kterým bylo v odvolacím řízení potvrzeno územní rozhodnutí o umístění stavby dálnice D5 v obchvatu města Plzně v tzv. variantě SUK2.

Žalobci se domáhali zrušení územních rozhodnutí s poukazem na mnohočetná porušení zákona jak ve vlastním územním řízení, tak ve správních řízeních, která vydání rozhodnutí o umístění dálnice předcházela, zejména porušení zákona o životním prostředí, zákona o ochraně přírody a krajiny, zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, stavebního zákona a předpisů vydaných k jejich provedení.

Soud poté, kdy při jednání detailně probral desítky námitek, napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Ministerstvu pro místní rozvoj, aby znovu o odvolání proti územnímu rozhodnutí rozhodlo.

Soud v podrobném ústním odůvodnění rozsudku dal za pravdu žalobcům v nejzávažnějších bodech jejich žalob. Přisvědčil zejména tomu, že trasa navrhované dálnice byla podstatně změněna oproti stavu, který byl v roce 1993 posouzen z hlediska vlivů na životní prostředí. Vyložil, že změna, ke které došlo, měla být doprovázena zpracováním dokumentace těchto změn, posouzením vlivů těchto změn na životní prostředí a stanoviskem orgánů ochrany životního prostředí k nim, jak stanoví zákon. V souvislosti s tím porušily některé orgány ochrany životního prostředí zákon také při vydávání dalších podkladových stanovisek, týkajících se podle zákona povinného souhlasu se zásahem do významných krajinných prvků a souhlasů s odlesněním pozemků.

V obecné části odůvodnění se soud zabýval i řadou dosud neřešených otázek, zejména postavením občanských iniciativ a ekologických aktivit v řízení před správními orgány a formuloval zásady práva na jejich přístup k soudu, které nepovažuje za neomezené.

Soud se podrobně zabýval dosud nejasnou otázkou, zda a nakolik soukromý žalobce (např. vlastník pozemku na trase navrhované dálnice nebo obec, v jejímž katastru má stavba být umístěna) může uplatňovat porušení předpisů, stanovených na ochranu veřejného zájmu a zda může uplatňovat porušení zákona, ke kterému dochází v místě vzdáleném jeho pozemku. S poukazem na principy prvořadé ochrany ústavních práv jednotlivce i na zánik ochrany veřejného zájmu a veřejných práv, kterou do r. 1993 poskytoval tzv. všeobecný dozor prokuratury, odpověděl soud na obě otázky kladně.

Předseda senátu Vrchního soudu JUDr. Michal Mazanec k tomu v odůvodnění uvedl: "Zkrácení na subjektivním oprávnění ("na právu") se tak stává klíčem, otevírajícím cestu soudní žaloby. Před soudem pak je již dovoleno namítat nezákonnost nejen pro porušení předpisu stanoveného k ochraně tohoto soukromého práva, ale i pro porušení zákona, chránícího veřejný zájem. Soukromý žalobce se tak může - chce-li - stát tribunem, hájícím zájmy veřejné; poškození jeho malého soukromého práva je legitimací, která mu to před soudem umožňuje. Soud ostatně nepochybuje o tom, že porušení zákonů, stanovených na ochranu veřejných zájmů, ve svém důsledku se logicky vždy projeví na individuálních právech jednotlivců."

Soud je si vědom toho, že posuzování otázek zákonnosti v těchto případech je zástupným a nedokonalým řešením otevřených složitých odborných problémů. Ty však soud řešit nemůže a podle zákona ani nesmí. Je zřejmé, že sladění zájmů investora dálnice, ekologických aktivistů, vlastníků pozemků, dodavatelských firem a dalších účastníků výstavby je enormně obtížné a při řešení rozporů tu mohou vznikat značné otevřené i skryté tlaky na rozhodnutí správních orgánů v tom či onom smyslu. Je však důležité chápat rozhodnutí soudu jako precedenční v tom, že každý, kdo je konečným rozhodnutím exekutivy zkrácen na svém subjektivním právu, může se proti porušení zákona úspěšně bránit před nezávislým soudem. Rozsudek pak zřetelně signalizuje státní správě, že řešení jakýchkoli rozporů se může dít jen zákonnou cestou a nikoli obejitím nebo nedbáním práva, i kdyby účel, jehož má být dosaženo, sám o sobě byl pozitivní a dovolený.

Soud si samozřejmě je - a to i z osobní zkušenosti - velmi dobře vědom také mnohdy až nesnesitelných podmínek, jimž jsou vystaveny desetitisíce našich spoluobčanů v Plzni v důsledku denně narůstající tranzitní dopravy. Ani to však nemůže být důvodem pro to, aby se zpronevěřil svým povinnostem a odmítl ochránit právo toho, kdo se na něj se žádostí o ochranu důvodně obrátil.

JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu

V Praze 25. srpna 1997


Za obětavé přepsání textu Děti Země děkují Jarce Krpejšové z Plzně


Další informace o...
...tom jak můžete pomoci Vy ...dálničním obchvatu Plzně sekci "Za ekologicky čistou dopravu" Dětech Země - Plzeň Dětech Země




© Děti Země, Jan Rovenský
21.7.1999