20 aktuálních argumentů pro návrat k variantě KUO

20 aktuálních argumentů pro variantu KUO a optimální napojení Plzně na dálniční síť České republiky


Ing.arch.Martin Říha, CSc. a RNDr.Miroslav Patrik


  1. Plzeň jako jádro dvousettisícové aglomerace je významným zdrojem a cílem dopravy. Dálnice D5 jej nemůže obejít a obloukem se mu vyhnout. Praha i Norimberk potřebují sice kapacitní silniční spojení navzájem, ale i s Plzní, nikoliv s krajinou a venkovským osídlením plzeňského okolí.

  2. Má-li být Plzeň hlavním "uživatelem" výhod dálničního spojení s hlavními centry osídlení v ČR i SRN, měla by nést i hlavní podíl nevýhod s tím spojených, jako je zábor pozemků a případné dopady na životní prostředí. Negativní vlivy variant KUO a SUK na životní prostředí obyvatel trvale bydlících v bezprostředním okolí jsou přitom u obou tras srovnatelné, zatímco vlivy na širší okolí, krajinu a rekreační zázemí občanů Plzně a obcí v okolí jsou podstatně horší u varianty SUK.

  3. Trasa SUK, delší o více než 1 km a s převýšením vyšším o více než 100 m bude investičně podstatně náročnější (podle odhadů z roku 1994 se jedná o rozdíl 1,7 miliardy Kč). Stavba bude trvat déle nebo bude vyžadovat nasazení větších stavebních kapacit, což obojí se projeví negativně v okolí.

  4. Delší trasa SUK s větším převýšením, většími oblouky a s větším množstvím křižovatek bude méně přehledná a tím méně bezpečná. Ztížena bude i prostá orientace uživatelů (zejména na křížení se silnicí I/20 od Nepomuku). Zvýší se nároky zejména na zimní údržbu.

  5. Zábor a zničení lesů v prostoru Valíku variantou SUK je podstatně horším zásahem do životního prostředí, než zábor zemědělské půdy variantou KUO, která se lesní půdě vyhýbá. Lesy mají hygienické, půdoochranné, vodohospodářské, ekostabilizační, estetické a další funkce včetně rekreačních, které zemědělské monokultury na orné půdě neposkytují. Odlesňování v povodí Úhlavy snižuje akumulační schopnost území pro dešťovou vodu, zrychluje rychlost a nepravidelnost odtoku a tím i snižuje spolehlivost Úhlavy jako rozhodujícího zdroje pitné vody pro Plzeň.

  6. Dálnice D5 ve variantě SUK ohrožuje jediným vodárenský zdroj pro Plzeň významnějším způsobem, než varianta KUO. Členitost břehů a větší vzdálenost od jímacího místa by si vyžádala složitější a časově náročnější asanaci následků případné havárie, a výrazně by tak prodloužila dobu, po které by se plzeňská aglomerace s 250.000 obyvateli musela obejít bez vody. Větší počet jezů mezi Štěnovicemi a Černicemi by umožnil větší rozpuštění či rozptýlení škodlivin ve vodě a dále by tak ztížil likvidaci havárie.

  7. Ochrana vod v Úhlavě u varianty KUO podchycením splachových vod z dálnice je snadnější (pravobřežní tunel vylučuje splachy ze značného úseku, odvedení zbylých pod odběrné místo pitné vody z Úhlavy a do městské kanalizace je krátké, jednoduché a levné). U varianty SUK bude technicky i finančně náročná (mj. o tři kilometry delší širokoprofilová stoka kanalizačního sběrače).

  8. Varianta KUO podstatně zkracuje vzdálenost a dobu potřebnou k dosažení dálnice policií, požárníky i záchrannou službou v případě havárií. Čas jsou peníze, ale i zdraví a životy.

  9. Trasa SUK svojí o 1,2 km větší délkou a o více než 100 m vyšším převýšením povede při předpokládaných cca 25 tisících vozidel denně oproti variantě KUO k podstatně větší spotřebě pohonných hmot, kyslíku a tvorbě škodlivých emisí. Zhorší se tak kvalita ovzduší v aglomeraci.

  10. Rozsahem zemních prací, zejména zářezů (včetně "kamenolomu" na spilit v masivu vrchu Valík) by varianta SUK vyžadovala větší zábor ploch pro uložení přebytečného výkopového materiálu a tím větší rozsah devastace i mimo obvod vlastní stavby dálnice.

  11. Demografická prognóza vývoje počtu obyvatel Plzně na příští dvě desetiletí, ani ekonomický a urbanistický vývoj neospravedlňují úvahy o nezbytnosti extenzivního plošného rozvoje města jižním směrem. Pro rozvoj je dostatek ploch a fondů v centru města a na jiných lokalitách.

  12. Občané Bručné a Černic odsunem trasy dálnice k jihu stejně neuchrání "idylický" charakter svých sídel, spojujících bydlení ve velkém městě s bydlením ve "venkovských" podmínkách. Varianta SUK je od jihovýchodního okraje obce Černice vzdálena téměř stejně, jako varianta KUO od jejího severozápadního okraje. Varianta SUK2 povede v tomto prostoru navíc na návětrné straně vesnice s částečným umístěním na náspu, což zhoršuje vliv emisí hluku a škodlivin z dálnice na obytnou zástavbu.

  13. Dálnice k sobě vždy přitáhne provozy z hlediska bydlení rušivé. Zatímco u varianty KUO by však mezilehlé území rušivých funkcí mezi dálnicí a Plzní končilo severně od Černic a na jihu by zůstala nenarušená krajina venkovského typu, v případě varianty SUK rušivý provoz postupně pohltí celý prostor mezi dálnicí a Černicemi s významným dopadem na životní prostředí této obce.

  14. Zastupitelstvo a funkcionáři města Plzně by měli preferovat skutečné veřejné zájmy celé občanské komunity města namísto populistického vyhovění tlaku několika desítek lidí z Bručné a Černic. Výše uvedené argumenty jsou dostatečně průkazné.

  15. Je třeba jednoznačně zdůraznit, že zdržení výstavby úseku dálnice v prostoru plzeňské aglomerace nezpůsobili zastánci varianty KUO, ale naopak její odpůrci. V případě respektování usnesení vlády ČR čís. 534 z 21.12.1991 o změnách a doplňcích územního plánu plzeňské aglomerace již mohla být stavba obchvatu dokončena a nebylo by znemožněno dodržení mezivládní dohody ČR - SRN o zprovoznění celé délky dálnice D5 do roku 1997. Tento stav způsobily nevhodné aktivity investora i města Plzně, které zpochybňovaly řešení schválené v roce 1991 a zahnaly případ do dnešní slepé uličky.

  16. Dálniční obchvat městu Plzni pomůže pouze od tranzitní dopravy ve směru východ - západ, která podle odhadu odborníků z Útvaru koncepce a rozvoje m. Plzně tvoří necelých 15% dopravy v Plzni. Většina problematických plzeňských komunikací (Klatovská, Slovanská a Americká třída) nemají tranzitní funkci, ale slouží především stále narůstající dopravě vnitroměstské a příměstské a obchvat jim tedy výrazněji neulehčí. Prosazovat špatnou variantu obchvatu s nepravdivým odůvodněním, že její výstavba vyřeší dopravní situaci ve městě, je proto nezodpovědné a populistické.

  17. Územní rozhodnutí pro variantu SUK2 bylo 25.8.1997 Vrchním soudem v Praze jako nezákonné. Proces posouzení vlivu stavby na životní prostředí podle zákona č. 244/1992 Sb. a územní řízení se tak vrátily prakticky na začátek. Případný návrat k trase KUO by tak byl možný bez větší časové ztráty v těchto řízeních.

  18. Argument, že návrat k původní trase by významně zdržela nutnost zpracování nového územního plánu plzeňské aglomerace je zavádějící. Nový územní plán Plzeňské sídelní regionální aglomerace totiž Ministerstvo pro místní rozvoj v současnosti beztak připravuje. Pokud by byly v rámci tohoto připravovaného materiálu územně chráněny oba koridory (t.j. SUK2 i KUO), nevyvolalo by případné nové politické rozhodnutí o změně trasy žádné zdržení související s územním plánováním.

  19. Snížená délka, nižší počet náročných křižovatek a objektů, menší rozsah násypů a výkopů v jednodušších geologických podmínkách varianty KUO snižuje náročnost stavby a zlevňuje a zkracuje nejen stavbu, ale i její projektovou přípravu oproti variantě SUK. Tím dává naději na ukončení průjezdu tranzitní dopravy městem Plzní v termínu souměřitelném s SUK, ne-li dřív.

  20. Varianta SUK2 je v současnosti neprojednatelná. Podle rozhodnutí Vrchního soudu totiž stále platí závazné stanovisko MŽP ČR ze dne 15.3.1995, které odmítá vedení dálnice skrz Valík a nařizuje její posunutí na jižní úpatí kopce, tedy na trasu SUK1. Překonávání tohoto rozporu či příprava nové dokumentace pro variantu SUK1 by vedlo k dalšímu zdržování stavby, pravděpodobně zdlouhavějšímu, než návrat k variantě KUO.


Další informace o...
...tom jak můžete pomoci Vy ...dálničním obchvatu Plzně sekci "Za ekologicky čistou dopravu" Dětech Země - Plzeň Dětech Země




Stránku připravil: jan.rovensky@ecn.cz
12.listopadu 1997